s18.
Chvíli jsme počkali, než se strávníci z restaurace U Lva odpotáceli ulicí dál a mohli jsme dál pokračovat v plánu. „Počkej tady u dveří.“ Nasadila jsem nejlepší vyděšený výraz a jako smyslů zbavená jsem začala bušit na dveře do elektrárny. „Madam co se děje?“ Zeptal se po chvíli strážný, co se vypotácel ven. Evidentně jsem ho probudila. „Musíte mi pomoct, pronásleduje mě nějaký magor.“ Chytila jsem ho za zápěstí a táhla ho ven z budovy. „Uklidněte se, nikdo tu není.“ Snažil se mě ukonejšit. „Ale ano je,“ Řekl Kreator, když chytil strážného pod krkem a vyzvedl ho do vzduchu. Což nebylo tak těžké, strážný mohl mít tak 70 kilo i s postelí a byl možná tak o 10 cm vyšší jak já. Chudákovi strážnému křuplo v krku, už jen zachrčel a oči se mu otočily, až byly vidět jen bělma. „Au.“ Pokývala jsem hlavou. Kreator strážného přehodil přes zábradlí mostu a shodil ho do vody pod jez. Když budeme mít štěstí, už ho nikdo nenajde. Cesta do elektrárny byla volná.