Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

No a když už jsme u toho chlastu, tak na to máme v klanu tři experty. Prvním z nich je Fagoris.
Chlapík středního vzrůstu, sportovní postava, krátké tmavé vlasy a hnědé oči plné lumpáren.
Tak to je zhruba on. A jaká je jeho oblíbená zbraň ? No světe div se, je to katana,
Bratr Šedého hada.
Víte prd o co jde, že jo ? Já to vím, Fagoris to ví a hodně vlkodlaků to vědělo. Ti to věděli jen chvilku.Velmi malou chvilku. Asi tak vteřinu. Potom už nevěděli vůbec nic. Fagoris je taky velmi dobrý vrhač šipek. Několik jich u sebe vždycky nosí. Nechává si je upravovat u Seraphin nebo u Mordase, to záleží na tom, jak je chce použít. Nejlepší příklad použití je zřejmě z pohledu vlkodlaka : Jauvas, něco mě píchlo, bolí to jak čert, co se to děje, nemůžu se pohnout, ty křeče se nedají vydržet, proč mě teče z očí, uší a nosu krev ? Strašná bolest, tma … Tak to je po vylepšení od Seraphin.
Jauvajs, něco mě píchlo. Proč se celá naše skupina rozběhla do všech stran ?
A proč po kouskách ?
A jejda, kde mám ruky ? Kde mám nohy ? Proč mám díravý pajšl ?
A proč na nás padá ten barák ?
Tak to je vylepšení od Mordase. Občas mě vylepšuje střelivo …
Sákryš, já si tu vykládám a už jsme pomálu na místě. Vůně uzenin byla velmi pronikavá. Být obyčejným člověkem, tak jsem se poslintal … Dnes už mě to neláká. Škoda. Je to jedna z mála věcí, kterou vlkodlakům opravdu závidím.Myslím tím samozřejmě, že si můžou vychutnat jídlo, ty chutě, ty vůně. Ne to poslintání …
Tiše jsme se rozestoupili a plížili se kolem řeznictví.
Začal jsem mít pocit, že je něco špatně, něco nefunguje tak jak má. Bylo nějaké moc velké a tíživé ticho, napětí šlo cítit ve vzduchu. Rozdělili jsme se.
Moje skupina to vzala z prava, Drachusova z leva.
Přikrčení a tiší jsme se přibližovali k velkým dřevěným vratům. Zkusil jsem je otevřít. Bylo zamčeno.
Kývnul jsem na Mordase. Ten pochopil a chopil se odemykání. Zámek mu úspěšně odolával celé dvě vteřiny. Docela by mě zajímalo, čím se Mordas dříve živil. Pohrdavě se na mě zaksichtil a pohybem ruky naznačil, že cesta dovnitř je volná. Pronikli jsem tedy dovnitř. Postupovali jsme těsně kolem zdí, tiše jako stíny. V amerických akčních filmech se hrdina strategicky hrne středem chodby, aby si ho každý všimnul a mohl se nechat dřív zastřelit. Hold amíci, co po nich chceme …
V zadu v místnosti jsem spatřil postavu, na člověka byla příliš velká a taky byla jinak cítit. Zvednutím ruky jsem upozornil svůj tým na nebezpečí. Byli ve střehu. Útok vlkodlaka byl bleskový. Taky bleskově skončil. Morgana si znovu nabyla své dvě malé vrahounské kuše. Těma vládne velmi mistrně. Vlkodlakovi čučely z očních důlků dva krátké stříbrné šípy. Ten musel mrkat, když ho trefily.
Vlkodlak však nebyl sám. Další chlupaté tělo vyplnilo střed chodby. Adrasteia si setřela krev ze svého meče. Taky se daleko nedostal. Z venku se ozval hluk a střelba. Druhá skupina vletěla do chodby.
„ Zavřete ty vrata !“ zařval Stuart. Fagoris a Darius ho okamžitě poslechli. Hned začali k vratům natláčet těžké uzenářské pulty aby se nikdo nedostal dovnitř. Bijec se bezvládně sesul k zemi.
Při pohledu na něj, by se hodně drsných chlapů sesypalo. Jeho hrudník a břicho byly jeden velký krvavý šrám, ze kterého prosvítaly rozdrcené žebra a vylézaly střeva. I na upíra to bylo smrtelné zranění. Kor v naší situaci. Snad to přežije. „ Kde je Drachus ?!“ zeptal jsem se a hledal ho očima.
„ Zůstal tam. Překvapili nás ze zálohy. Bylo jich víc než deset. Věděli o nás. Z Drachuse moc nezbylo, nemělo cenu zůstávat venku. Dostali by nás všechny.“ Odpověděl Stuart vztekle. Nerad prohrával.
Tak jako i my ostatní. V hlavě jsem zhodnotil naši situaci. Jsme zavření v uzenářství, vlkodlaci zatím nemůžou dovnitř a my ven. Máme jednoho mrtvého a jednoho těžce zraněného. Pokud se Bijec nedostane k lidské krvi a nebude mít čas na regeneraci, zemře taky. V podstatě jsme padli do pasti.Musíme se nějak dostat ven.
„ Darius, Fagoris k vratům ! Morgana, Flaminius do prodejny hlídat okna ! Mordas, Seraphin, na konec chodby a nachystejte si to nejničivější co máte ! Až dám pokyn, Fagoris s Dariem otevřou vrata a vy se čiňte. Nemusíte šetřit, možná už nebudete mít možnost to příště použít. Musíme je překvapit a co nejvíc jich při tom pozabíjet. Pokud se nám podaří prorazit, tak se stáhnem k Fagorisovi do hospody, kde se dáme trochu do pořádku. Nemá smysl pokračovat v akci k Čertovským skalám.
Morgano, Flame, jak uslyšíte výbuchy, tak opusťte prodejnu a utíkejte za náma do chodby a ven.
Já s Massacrem vezneme Bijce. Nenechám jim ho tady i když nás bude brzdit. Adrasteio, trochu ho ovaž abychom za ním netáhli střeva na pět metrů daleko. Jak budeš hotová, dej vědět a já vydám pokyn k průrazu z pasti. Je vám všechno jasné ?!“ Všichni potvrdili.
„ Na místa!“ zavelel jsem …

předcházející stranadalší strana