Jdi na obsah Jdi na menu
 


 
Bývaly to těžké časy. Jako začínající klan bez zkušeností a pořádné organizace, jme se snažili čistit města naší malé republiky od krvelačných bestií vijících do noci. Šlo to velmi těžko a někdy i vůbec.
Utrpěli jme mnoho porážek. Přišli jsme o Zubíka a zapomenutého. Vybavení jsme měli žalostné, finance žádné. S Pilsnerem to vypadalo bídně. Kde jen sehnat peníze? Tak to byl zásadní problém. Jak už to ale většinou bývá, řešení je většinou velmi jednoduché.
Kdo je největší lovec peněz? No přeci ženská. Jednu jsem si vzal. Problém byl, že byla ještě člověk.
Jedné krásné noci jsem ten zádrhel vyřešil. Od té noci je Morgana členkou klanu. Zavedla v klanu poplatky, společně jme naučili klan morálce a zodpovědnosti a začalo svítat na lepší časy.
V tom období jsem se rovněž začal zajímat o ostatní klany. Uzavřelo se hodně smluv a dohod, do klanu se začali hrnout upíři samotáři, které přestala bavit sólová kariéra a taky hodně lidí od nás odešlo. Mezi nimi i Cougar. Škoda ho, byl to výborný lovec a tahoun klanu.“
Mordas a Fagoris souhlasně přikývli od karet. Fagoris dolil sklenice a já pokračoval ve vzpomínkách.
„Ale i tak Pilsner pomalu sílil a byl pro vlkodlaky stále větší a větší hrozbou. Někdy v tom období jsem se střetl s Drachusem. Byl to vlkodlak ze Slovenska u nás na lovu. Mezi námi dvěma proběhlo hodně soubojů a jak už to tak bývá, z největších nepřátel se stávají nejlepší přátelé. Jednoho krásného dne se vlivem magického předmětu změnil na upíra, přihlásil se ke mně do klanu a od té doby to táhne s Pilsnerem do teď. Když si vzpomenu, jaký to vyvolalo ohlas u vlkodlaků, když jsem se do nich spolu s Drachusem pustil, tak se musím škodolibě smát. Tolik krve, chlupů a naporcovaného masa není ani na jatkách. Každým dnem jsme sílili víc a víc, vlky jsme kosili jak obilí.
Pak se objevil Strong. Vlkodlak samotář.
První náš střet skončil naprostým debaklem pro nás. Takovou pohromu ještě Česko nezažilo. Napadal nás neúnavně každý den, vraceli jsme se z bojů na pokraji života (v našem případě spíše existence) a další den na nás číhal zase. Požádal jsem o pomoc ostatní klany, ale bez úspěchu. Ničil i je. Ničil všechno, co mu stálo v cestě. Dohody neuzavíral. Strong byl a ještě je opravdový zabiják, obávaný protivník, uznávaný spojenec a respektovaný přítel.
Ale i jeho útoky na nás utichly a musím přiznat, že to pro nás byla dobrá škola. Ba co víc, ještě nás to zocelilo a byli nebezpečnější než kdykoliv předtím. Dokážeme útočit a porážet i na pokraji svých sil.
Dalším mezníkem pro náš klan byl příchod Bublinky a sloučení s klanem Antikron. Škoda, že to nakonec nevydrželo. Je to super parta, ale měli jsme na vedení klanu rozdílné názory.
A tak proběhlo vzkříšení klanu Pilsner Urquell. Podařilo se mě sehnat největší upíří zabijáky z Čech, Moravy a Slovenska. Můj klan nikdy jindy tak silný nebyl. Pár zabijáků vzpomenu:
Adrasteia, Ord, Semtex, Flaminius, Bijec, Luther, Sved, Bali, Darius Kane, TuttanChamOon, Seraphin a jiní. Bohužel, co nezvládli vlkodlaci silou, to se podařilo členům klanu rebelií a zradou. Hodně členů klanu z Pilsneru odešlo a klan se dostal do kolen. V té době jsem nevěděl kudy kam, rozpustil jsem klan s tím, že založím druhý a kdo bude chtít, tak se ke mně přihlásí. Kdo ne, má cestu volnou.
Byl to dobrý tah, oddělilo se zrno od plev a v klanu mám pouze nejvěrnější a nejspolehlivější lidi.
Takoví jsou v boji proti vlkodlakům k nezaplacení.“
„ Tak to máš naprostou pravdu,“ ozval se od Mariáše  Mordas a začal rozdávat karty. Zase byl na řadě.
Světe div se, tentokrát mu karty vyšly. Sebral jsem svých sedm karet, zvolil trumf, sebral dalších pět, zahodil dvě nepotřebné a s úsměvem na rtu jsem ohlásil sto sedmu hercovou. Když se daří, tak se daří. „ Pomálu budeme končit, za chvíli tu máme zbytek klanu, uděláme poradu, ozbrojíme se a vyrazíme na lov vlkodlaků,“ oznámil jsem spoluhráčům a Morganě. Netrvalo to ani pět minut, rozletěli se dveře a v nich zbytek bandy. Oba mí zástupci: Drachus a Adrasteia, zabijáci: Jan Stuart, Bijec, Flaminius, Darius Kane, Seraphin a Massacre.
Smutně se podívali na prázdnou láhev na stole. Fagoris to postřehl a s úsměvem, jemu vlastním, oznámil: „ Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.“
A pak dodal: „ Nebojte, ten chlapík měl v sobě víc jak litr krve, bude dost pro všechny.“
„České dráhy měly zase víc jak hodinu zpoždění,“ vztekle zavrčel Drachus. „ Jo, to si dneska někdo šeredně odskáče,“ přidala se Adrasteia.
Dnes bych nechtěl být vlkodlakem na Valašsku. Dnešní noci vlkodlaci poznají, co jsou to noční můry.
Pekelné noční můry. Hell Nightmares.

 

předcházející stranadalší strana